Suché dřevo jako významný prvek živé přírody

Jako praktikující arborista mohu jednoznačně potvrdit, že suché dřevo (větve, části stromu) najdeme na každé dřevině od mladého stromku po staré senescentní veterány. Ve všech případech se jedná o velice hodnotný materiál nejen pro daného jedince, ale také pro mnoho organismů z říše hub, brouků, ptactva, netopýrů…

Některé druhy jsou na tomto dřevě přímo závislé a následně přidávají ruku k dílu při dalším rozkladu. Tyto druhy se nazývají saproxylické organismy. Takový organismus (houba, rostlina, hmyz) je v některé části svého vývoje závislý na mrtvém (suchém, odumřelém, tlejícím) dřevě v různém stupni rozkladu. / Ochrana saproxylického hmyzu a opatření na jeho podporu, metodika AOPK, Antonín Krása, Praha /.

Nejpočetnější skupinou je skupina bezobratlých a z nich hlavně hmyz. Pro lidské oko samozřejmě nejkrásnější z této skupiny jsou brouci. Brouci využívají vše, co je se dřevem spojeno, od dřeva tvrdého v počátečním rozkladu až po rozložené zbytky a piliny. Čerstvé dřevo napadají např. brouci z čeledí  Krascovití (Buprestidae) a Tesaříkovití  (Cerambycidae). To pak postupně měkne a vlhne, odpadá kůra a je osídlováno dalšími druhy jako např. Drvodělky  (Xylocopa), Mrakolev okatý (Dendroleon pantherinus Fab.).  Velká část brouků patří mezi obligátní, protože jejich vazba na mrtvé dřevo a na něj navázané další organizmy je velice úzká, dá se říci, že bez tohoto prostředí by vymřeli. 

 

                                             

Krascovití  ( zdroj wikipedia)                        Tesaříkovití  ( zdroj wikipedia )                          

                                             

Makolev okatý ( zdroj wikipedia)                                           Drvodělka ( zdroj Wikepedia )                                            

V současné době jsou pro veškeré saproxylické organizmy nejcenějším stanovištěm parky měst a staré zahrady. Parky díky své druhové a věkové rozmanitosti a také díky místům zastíněným a osluněným. Tyto prostory poskytují „bydlení“ pro spoustu druhů přemísťujících se z mizících přirozených biotopů. Velkou roli pro zachování  jejich existence je ponechání porostu samovolnému vývoji. Je jasné, že toto nelze aplikovat v celém parku nebo zahradě, ale domnívám se, že pár jedinců v odlehlých částech by vždy bylo možné ponechat svému osudu a a plotem či jinou zábranou zajistit provozní bezpečnost pro návštěvníky, kteří by mohli být navíc informováni formou edukačních tabulí.

Bohužel v ČR se stalo pravidlem parky a zahrady v intravilánu „sterilizovat“. Všechny suché větve a větve hrozící zlomením ořezat, nebezpečné a tlející dřevo odstranit, stromy s dutinou pokácet, listy vysát , trávu posekat a dát do kontejneru… Tímto chováním se ovšem dopouštíme značného odebrání přírodních elementů, které by svým postupným rozkladem působily na stanovišti velice pozitivně.

Suché větve na stromech mohou vznikat z různých důvodů. Některé dřeviny při svém růstu již počítají s odstavením některých spodních pater, k prosychání dochází při zastínění, změnou přesunu látkové výměny, konkurenčním růstem…. Všechny tyto procesy však trvají několik sezon, během kterých se dřevina na odstavení větve připraví a také několik dalších sezon, než se větev stane nebezpečnou.  Samozřejmě vždy záleží na důvodu  vzniku mrtvého dřeva a na daném taxonu. Zkušený arborista by měl zhodnotit, zda je vhodné ponechat pahýl, či  větev raději odstranit celou. 

Ponechaná biomasa na stromech a na zemi ovlivňuje půdní tok látek a cyklus živin v ekosystému. Slouží jako rezervoár vody v období sucha, při rozkladu uvolňuje pozvolna prvky, které dlouhodobě působí jako přírodní hnojiva. 

 

Je samozřejmé, že provozní bezpečnost je nadřazena všem činnostem na stromech i pod nimi. Nikdo si nepřeje, aby v intravilánu měst stály nebezpečné rozpadající se stromy. Všichni chceme mít pocit bezpečí a suché větve, které visí nad naší dekou v parku to jistě neposkytují. Ale jak již bylo psáno výše, určitě by se daly vytipovat některé plochy, kde by bylo možné postupovat s ohledem na biodiverzitu. Nechat stromy „existovat“ a těšit se z výsledků práce přírody. Na obrázcích níže je pár příkladů chráněných brouků, kteří potřebují naší pomoc pro přežití a fotky některých příkladů  z parků v Anglii, kde ochranu důležitých dřevin pro biodiverzitu již praktikůjí řadu let. 

!!!  Můj osobní názor je, že takový oplocený veterán je nádherná podívaná. 

Zároveň nález takovýchto krasavců stojí za to  !!!!

Použité zdroje :

A.Krása – Ochrana saproxylického hmyzu a opatření na jeho podporu metodika AOPK 2014, web wikipedia, biolip.cz, http://www.praha-priroda.cz/ovocne-sady-a-aleje/mrtve-drevo-v-sadech-a-lesich/http://home.czu.cz/storage/74451_bace_mmd_2014.pdf